Zelené hnojení

Tradiční a osvědčený způsob, jak zlepšit kvalitu půdy.

Zelené hnojení je stále více oblíbené. Proč?

Je to totiž nejsnazší způsob, jak dostat do půdy živiny. Zelené hnojení je vhodné jak pro pole, velké záhony, tak i pro malé městské zahrady, kam je problém dostat jiné druhy organických hnojiv, jako třeba hnůj. Je to hodně využívaný způsob péče o půdu v hospodářstvích, kde se zaměřují na udržitelné zemědělství.

Proč používat zelené hnojení?

Použití zeleného hnojení přináší řadu výhod:

Zlepšuje strukturu půdy: Rostliny svými kořeny narušují zhutněnou půdu, zvyšují její provzdušnění a propustnost.
Chrání půdu před erozí: Zelené plodiny pokrývají půdu a zabraňují erozi způsobené větrem a vodou. Proto někteří zahradníci pěstují zelené hnojení i současně s plodinami určenými na sklizeň.
Zvyšuje obsah organické hmoty v půdě: Po posekání a zapracování do půdy zvyšují rostliny obsah organických látek, což podporuje růst půdních organismů a zlepšuje úrodnost.
Zadržuje živiny v půdě: Pomáhá zabránit vyplavování živin, zejména dusíku, do spodních vrstev půdy.
Zlepšuje půdní život: Zbytky rostlin podporují rozvoj mikroorganismů a půdní fauny.

Jaké rostliny se pro zelené hnojení používají?

Bobovité rostliny (luskoviny): Na polích a velkých záhonech se využívá jetel a vikev, na malých plochách nejčastěji hrách. Tyto rostliny vážou ve svých zelených částech dusík z atmosféry a obohacují půdu o tento klíčový prvek.
Hořčice a řepka: Jsou to rychle rostoucí plodiny, které dokážou ochránit půdu před erozí a díky svým hlubokým kořenům rychle zlepšují její strukturu.
Oves a žito: Tyto obiloviny mají hluboký kořenový systém, který zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje množství organické hmoty. Musí se ale posekat včas, jinak budeš mít plnou zahradu obilí – věř mi, vyzkoušela jsem to za Tebe 😊.
Svazenka vratičolistá: Tato populární plodina pro zelené hnojení je nejen užitečná, ale i hezká – pro své modrofialové květy se často používá i v okrasné zahradě. Milují ji opylovači. Květy produkují velké množství nektaru, proto se často vysévá i kolem úlů. Je velmi nenáročná, vzchází dobře i v suchých podmínkách. Nesvědčí jí naopak trvale zamokřené a kyselé půdy. Není mrazuvzdorná – k okrasným účelů se vysévá na jaře až po jarních mrazících. Jako zelené hnojení je vhodná spíš pro podzimní výsevy. Pokud se samovolně vysemení, v našich podmínkách obvykle vymrzne, proto nehrozí zaplevelení půdy.
Peluška jarní: Používá se jako jarní předplodina obohacující půdu o dusík. V podzimních výsevech zeleného hnojení se spíše než samostatně vysévá v luskoobilných směsích společně s ovsem a hrachem.

Tyto plodiny včetně směsí jsou na podzim běžně k dostání v zahradnictvích. Můžeš použít třeba i starší zbytky osiva hrachu.

Kdy vysévat zelené hnojení?

Zelené hnojení se vysévá na podzim na záhony, po sklizni, kde už nechceme letos nic pěstovat. A nebo brzy zjara, než vysejeme či zasadíme hlavní plodiny.

S podzimními výsevy začneme co nejdříve po sklizni hlavní plodiny, klidně od poloviny srpna. Ideální čas je září, které je obvykle bohatší na srážky. Od poloviny října už většinou rostliny příliš nenarostou a účinek zeleného hnojení je malý.

Máme vyseto, a co dál?

Rostliny zeleného hnojení můžeme nechat narůst do různých fází. Menší rostliny (třeba do 20 cm) můžeme zarýt celé, jak jsou. Pokud nestihnou do zimy dostatečně vyrůst a ani je nestihneme zarýt, nevadí. I tak ochrání půdu před erozí mrazem a ztrátou vlhkosti. Rostliny zaryjeme brzy zjara, jakmile půda rozmrzne.

Můžeme zelené hnojení nechat i vykvést, poskytne tak potravu včelám a dalším opylovačům. Pak už je ale třeba zelené hnojení posekat na menší části (kosou, srpem), a zapravit do půdy.

Zelené hnojení z jarních výsevů lze po poseknutí nechat ležet mezi plodinami jako mulč.

Jak to celé funguje?

Zelené hnojení funguje na principu přirozeného oběhu živin. Rostliny odebírají živiny z půdy, část jich využívají pro svůj růst a zbytek vracejí zpět do půdy po jejich zapracování. Kromě toho, díky své schopnosti vázat dusík (zejména luskoviny), zelené hnojení obohacuje půdu o tento prvek a zlepšuje úrodnost půdy.

Při rozkladu zelených rostlin se uvolňuje organická hmota, což vede k tvorbě humusu. Humus pak zlepšuje strukturu půdy, její schopnost zadržovat vodu a poskytuje živiny pro další plodiny.